Letos jsem přerušil svou tradici slavení Silvestra v zahraničí a zůstal v rodné matičce Praze. Od těch dob, co jsem naposledy trávil poslední den v roce v Praze, se toho mnoho změnilo. Na Silvestra 2009/2010 jsem byl Istanbulu, v 2010/2011 v polské Poznani, v 2011/2012 jsem nakonec skončil v Rotterdamu, a konec roku 2012 jsem opět trávil v Istanbulu. Po letošní pražské zkušenosti jsme si s přítelkyní říkali, že příští rok budeme radši v nějaké klidnější a bezpečnější destinaci.
Pražské bujaré slavení konce roku 2013 přítelkyni připomnělo letní bojůvky s tureckou policií, která stejně tak jako opilá mládež házela lidem pod nohy dělobuchy. Já jsem se zase podivoval nad tím, jak se Václavské náměstí několik hodin před půlnocí proměnilo ve válečnou zónu. V ulicích jsme potkávali jen bandy opilých výrostků, co cizojazyčně halekali a posilňovali se alkoholem. V této veselé náladě okolo sebe odpalovali petardy a přišlo jim ohromně vtipné, když se díky jejich zábavě rozutíkal dav, aby si zachránil sluch, nebo někdy dokonce holý život. Také jsem si nemohl nevšimnout, že je Václavské náměstí hodinu před půlnocí plné Asiatů. Hned mi to nedošlo, ale dostalo se mi zajímavé odpovědi, že se tu prý sešli všichni stánkaři z Prahy, aby zde odpálili neprodané kousky. A některé opravdu stály za to! Nejvíce mi naháněly hrůzu nálože na klackách, které byly tlusté jak násada od lopaty a na nich byla upevněna nálož jak protiletadlová puma.
Přemýšlel jsem nad tím, co vlastně tyto všechny lidi v ulicích vede k tomu, aby své peníze vyhazovali do vzduchu a ohrožovali tím kolemjdoucí. Dovedu pochopit, že dříve si lidé oslavu zpestřovali ohňostroji a chtěli tím vyjádřit svou radost nad končícím rokem a zajímavě přivítal rok nový, ale tohle bezduché odpalování pyrotechniky s tím nemá pranic společného. Prý ale ještě můžeme být rádi, že toho loňského Silvestra odneslo jen pár lidi s drobnými popáleninami, jen jeden člověk vypadl z okna a úklid stál milión korun, jelikož třeba v takové Francii na Silvestra lehlo popelem 1067 aut a zemřeli 3 lidé.
