Na více přes osm hodin dlouhé cestě domů do České republiky ze šestiměsíční stáže v tureckém Istanbulu má člověk více než dost času přemýšlet, co se všechno za těch 6 měsíců událo. Jako první se mi do mysli vkrádala myšlenka, že těch šest měsíců nějak rychle uteklo. Vždyť jsem přece do Istanbulu přiletěl předvčírem a už jsem zase na cestě do Prahy! Bylo to skvělých šest měsíců, na které nikdy nezapomenu. Hodně jsem se naučil a vezu si sebou domů kupu zkušeností, za které jsem sice na letišti platil nadváhu, ale v České republice bych je nikdy nezískal.
Když jsem se do Istanbulu na konci července 2012 vydal, říkal jsem si, že to je buď naposledy, nebo navždy, co tam jedu. Pokud najdu důvod zůstat, tak zůstanu a pokud ne, tak se tam už asi na další pokus nevrátím. Důvodem v Turecku zůstat pro mě může být jedině „iş“ nebo „aşk“ – tedy práce nebo láska.
Začátky v Istanbulu pro mě nebyly vůbec snadné, ale nikdy jsem nezapochyboval o správnosti svého rozhodnutí znovu do zahraničí vycestovat. Nakonec se to pak nějak zlomilo a vše v dobré obrátilo. Závěrem mohu prozradit, že jsem svůj důvod v Istanbulu zůstat nakonec našel, ale než se tam budu moci vrátit, musím si odskočit do USA!
Napsat komentář